Moravský spisovatel Vilém Mrštík je znám především jako romanopisec, dramatik, povídkář, literární a výtvarný kritik. Narodil se roku 1863 v Jimramově a ze života odešel dobrovolné dne 2. března 1912. Z jeho díla je asi nejznámější román "Pohádka máje", který ještě zpopularizovalo jeho filmové zpracování. Na divadelních scénách se občas objevuje drama "Maryša". Toto dílo bylo také dokonce několikrát zfilmováno. Maryšu zhudebnil Emil František Burian a tato opera je považována za nejznámější Burianovo hudební dílo.
V pátek 26. února 1361 kolem deváté hodiny večerní se císařovně Anně Svidnické, třetí manželce Karlové, narodil na císařském hradě v Norimberce syn, pozdější český král a římskoněmecký císař Václav IV. V této poznámce nebudeme hodnotit tuto složitou, rozporuplnou a nevyrovnanou osobnost a její význam v evropských dějinách, jako obvykle si povšimneme pouze Václavova vztahu k našemu městu.
Narodil 23. září 1791 v Drážďanech v rodině vysokého státního úředníka, který měl blízko k umění a mezi jeho přátele patřil například Friedrich Schiller. Körner po studiích v rodném Sasku a Berlíně odešel do Vídně, kde se roku 1812 stal c. k. dvorním divadelním básníkem.
Tento muž, nazývaný někdy železný kancléř, patřil k nejvýznamnějším a nejlépe informovaným politikům druhé poloviny devatenáctého století. Velmi zkušený exponent vysoké politiky usiloval o hegemonii Pruska nad severním Německem a pak nad celou Německou říší.
Syn Jana Lucemburského a Elišky Přemyslovny, který zasáhl významně do dějin našeho města patřil k největším českým panovníkům. Období jeho vlády je pokládáno za nejslavnější éru českých dějin, v níž česká společnost dosáhla úrovně srovnatelné s nejvyspělejšími částmi Evropy.
Karlův význam státnický, politický, ekonomický, kulturní a náboženský je obrovský, ale nebude předmětem této poznámky – zde odkazujeme ne hojnou a dobře dostupnou literaturu a to odbornou i krásnou.
Povšimneme si jenom blíže Karlova vztahu k našemu městu a hradu. Poprvé pobýval pozdější císař a král na hradě Lokti v roce 1319 a soudě podle líčení Františka Palackého, to nebylo nic příjemného: “ Prudkým hněvem uchvácen král Jan, přichvátal tudíž se zástupcem branným do Lokte, kdež královna s dítkami svými bydlila. Do hradu stoupiv, kázal hned, aby posádka tamější, opustíc místa svá na věžích a zdích, postoupila jich lidem nově od něho přivedeným: a když oni zaraženi rozkazem tak nenadálým, octli se na rozpacích, kázal hned stříleti do nich, jako do nepřátel. Královna ulekla se náramně, domívajíc se zpočátku, že manžel její snad smyslem se pominul: ale z klamu svého brzy vyvedena jest, když on, nejen od nejvěrnějších jejích služebníků a služebnic, ale i odevšech dítek ji odloučiv , do Mělníka ji poslal, kdežto se skrovnou družinou život svůj v osamělosti trávit měla. Čtvero dítek královských (nejmladšímu Přemyslu Otakarovi bylo jen několik měsícův) podrženo v Lokti a nejstarší syn Karel chován co nějaký vězeň s dvěma služkami v jakési temné komůrce, kdežto po dva měsíce nebylo mu světla spatřiti, leda malou dírkou ve zdi.”
Nicméně po této epizodě Karel na Loket nezanevřel – naopak, později, když byl jeho otcem Loket dán v zástavu, Karel jej vyplatil a vrátil koruně.
V prvé polovině 14. století se Karel zdržoval na hradě Lokti poměrně často. Kromě vyřizování státnických záležitostí lovil zvěř v královské oboře, která zasahovala až k údolí říčky Teplá. Existence horkých léčivých pramenů jej vedla k založení svobodného královského města, tehdy nazývaného Teplé Lázně u Lokte – dnešní světoznámé Karlovy Vary. Když Loket v roce 1352 z větší části vyhořel, osvobodil jej král od mnoha daní a rozšířil výsady města. Ovšem také stanovil, že při příjezdu na hrad bude vítán pohárem, v němž bude pět liber švábských grošů. Tento kalich byl na hradě dlouho opatrován jako vzácná památka, ale do dnešní doby se zachovala pouze barokní kopie.
O významu, který Karel IV. Lokti přikládal svědčí i to, že v zákoníku Maiestas Carolina byl hrad zařazen mezi ty, které nesmějí být jakýmkoli způsobem zcizeny české koruně. Tento zákoník nebyl však pro odpor šlechty vydán.
Před smrtí Karel rozdělil říši mezi své tři syny. A tak Loket později připadl Václavovi IV., který vtiskl hradu přibližně dnešní podobu. To je však již jiná část dějin.
Karel IV., český král a římsko-německý císař byl u nás nazýván Otcem vlasti. Zemřel v Praze 29. listopadu 1378.
V oblasti západočeských lázní básník pobýval často a rád, a proto naše město nemohl nenavštívit. Třikrát projel městem bez zastávky a desetkrát zde pobyl několik hodin. Data návštěv jsou přesně zaznamenána v denících, kde jsou uvedeny i jiné poznámky a postřehy.
Brandlovo umění bylo uznáváno již za jeho života. Už od počátku devadesátých let sedmnáctého století byl vyhledávaným malířem oltářních obrazů a to po celých Čechách. Z nejlepších jmenujme za všechny alespoň obraz "Nanebevzetí panny Marie”, který je ve Vysokém Mýtě a je zároveň i rozměrově největším Brandlovým plátnem.
Spiess v devadesátých letech osmnáctého století několikrát navštívil Loket a okolí. Svatošské skály a údolí Kamenitého potoka na něho tolik zapůsobily, že je použil jako krajinné pozadí ke čtyřsvazkovému dílu "Hans Heiling, čtvrtý a poslední vládce ducha, země, vzduchu, ohně a vody" a k románu "Dvanáct spících panen".
Vítejte ve městě splném historie, kultury a cestovního ruchu.
