Vycházky a výlety po okolí

V okolí města Loket se nachází desítky kilometrů lesních stezek, které jsou jak historické, tak nově budované. Návštěvníky i místními jsou velmi oblíbené, neboť vedou na místa se zajímavou historií, drobnými památkami nebo přírodními zajímavostmi.

Město Loket je známé u nás i v světě především jako historické město s hradem. Právě romantické stezky v okolí města, které patří do Slavkovského lesa, jsou tak trochu panenkou sedící v koutě, která čeká, až je někdo objeví a potěší na těle i na duši. Stezky a vyhlídkové trasy jsou určeny jak pro pěší, tak některé i pro cyklisty. Okruhy jsou kratší i delší, s rovinným i svažitým terénem, takže si může vybrat opravdu každý dle věku, fyzické zdatnosti či času, který na prohlídku okolí Lokte má.

Městské vyhlídkové okruhy zavedou návštěvníky na místa, která mají kromě procházky také přidanou hodnotu, například volně přístupná Galerie na hradbách, kde mohou obdivovat sezónní prezentace uměleckých děl současných výtvarníků či fotografů. Tajemná zákoutí, drobné a běžnému oku skryté památky, zajímavé architektonické detaily, to vše naše procházky mohou nabídnout.

Lesní vycházky do okolních svahů nabídnou  úchvatné pohledy na panorama města, ať už z vyhlídkových altánků, tak ze skalních vyvýšenin. Trasy vedou k známým i zatím návštěvníkům skrytým výletním místům. O bezpečí poutníků na cestách dbají svatí patroni, jejichž podobizny zdobí křižovatky lesních cest. Pozoruhodné jsou i drobné památky umístěné v okolních lesích, které mohou návštěvníkům připomenout původní obyvatele Lokte před rokem 1945.

Rádi bychom prezentovali návštěvníkům město Loket trochu jinak, ukázali jim místa, která stojí k vidění. Doufáme, že  malebný Loket a jeho kouzelná zákoutí osloví nejen milovníky historie, ale též přírody a pěší turistiky.

Kolowratská skála se tyčí na úbočí vrchu Robič nad pravým břehem Ohře. Když v letech 1812 -1828 působil jako purkmistr Lokte Martin Kopecký, vybudoval ve městě a přilehlých kopcích vycházkové cesty s vyhlídkovými místy. Proražením průchodu Kolovratskou skálou vznikla i takzvaná Kolovratská jeskyně, nad jejímž severním vstupem je vytesán letopočet 1819. Místo je pojmenováno po hraběti Františku Antonínovi Libštejnském z Kolovrat. Ochoz skály je dodnes oblíbenou vyhlídkou a návštěvníkům otevírá jede z nejkrásnějších pohledů na město.
Vchod do skály střeží pruhované prasátko, fiktivní kříženec zebry a divokého prasete. Plastiku, místními zvanou Zeprase, vytvořil loketský výtvarník Václav Hereit na popud loketských recesistů v čele s P. Zahradníčkem.

Trasa od hlavního mostu na Kolowratskou skálu (mapy.cz)

Délka trasy 600 m / 15 min

Pozůstatky kaple sv. Kříže na vrchu Robič nad městem, která byla zbourána v roce 1955. Nejednalo o typickou sakrální památku, ale romantizující dřevěnou stavbu postavenou v rámci budování promenádních cest kolem Lokte v 19. století. Kaple byla podkovovitá, šířky asi 4,5 x 7 m a výšky asi 6 m. Nyní za torzem kaple stojí obnovený krucifix a zůstala zde také kamenná podezdívka s cihlovou podlahou, na níž jsou umístěny lavičky.

Trasa od hlavního mostu k bývalé kapli sv. Kříže (mapy.cz)

Délka trasy 1,9 km / 50 min

Text a obrázek č. 2 převzat z webu Zničené kostely.

Autor obrázku č. 1: Hana Macháčková

Loketské břečťany (Hedera helix) jsou 2 památné stromy, bohatě rozvětvené. Pnou se po skalním masivu do výšky až 12 metrů, mají bohatě rozvětvené kmínky a vytvářejí na tmavé skále krásný ornamentní reliéf. Jedná se o dendrologicky cenné exempláře, významné svým stářím. Obecně se břečťan může dožívat 300 až 450 let. Za památné stromy (evidenční číslo 102278)  byly vyhlášeny v roce 1993 pro jejich významný vzrůst. V roce 2000 bylo provedeno odborné ošetření břečťanů, vyřezání náletových stromů a vybudován dřevěný plot u paty skály, aby nedocházelo k poškozování kořenového systému. Místo se nachází v nadmořské výšce 385 metrů a začíná zde známá stezka z Lokte do Svatošských skal. Okolo vede páteřní cyklostezka č.6 – Euregio Egrensis a u mostu je rozcestník turistických cest i cykloturistických tras.
Ve skalním masivu je vybudována  čistírna odpadních vod, která byla uvedena do provozu v roce 1997.

Trasa od hlavního mostu k břečťanům (mapy.cz)

Délka trasy 900 m / 20 min

Zdroj: MICHÁLEK, Jaroslav. Památné stromy Karlovarského kraje. 2. vyd. Sokolov: Muzeum Sokolov, 2014, s. 51.ISBN 978-80-88017-10-3.

Text doplněn a upraven.

Autor obrázku č. 1: Autor: Lubor Ferenc – Vlastní dílo, CC BY-SA 3.0

Autor obrázku č. 2: Hana Macháčková

Vycházkový okruh s pěknými výhledy na město vede po lesní pěšině z místa, kde se dříve nacházel kostel sv. Jana Křtitele a hřbitov. Po poměrně strmém stoupání (500 m) dojdete ke skalnímu útvaru se železným křížem, zvaném Špičatý kámen. Výstup pokračuje až na Šibeniční vrch, kde stávala ještě v 18. století šibenice. Kolem vysílače lze dojít k motokrosovému areálu a odtud po chodníku zpět do města.

Špičatý kámen je dobře viditelný žulový pilíř, tyčící se ve svahu nad řekou Ohří,  naproti mostu u bývalé porcelánky Epiag. Dříve tvořil malebný celek, spolu s evangelickým kostelem Svatého Jana Křtitele a hřbitovem s kaplí. Z kostela se zachovaly do dnešních dnů jen polorozbořené základy. Na vrcholu skalního zubu je od roku 1998 umístěn železný kříž, který zde vztyčila skupinka nadšenců z Lokte. Je kopií kříže původního, jehož zajímavý osud stojí za to, si připomenout. Výhled z vrcholu poskytuje úchvatný pohled na Loket s hradem, náměstím a majestátním vrchem Robič na druhé straně řeky.
Kříž zde byl postaven snad již na počátku sedmnáctého století jako díkůvzdání za to, že mladík, který spadl z této skály, tuto nešťastnou událost ve zdraví přežil a zázrakem se mu nic nestalo. Kříž s liliovitým zakončením ramen zdobil vrcholek skály až do třicátých let 20. století, kdy byl z iniciativy významného zdejšího historika a badatele, profesora H. Zimmermanna a studentů místní reálky přenesen do tehdejšího městského muzea v areálu loketského hradu. Odsud se ovšem, podobně jako celá řada dalších exponátů, během válečných a poválečných let ztratil.

Trasa od hlavního mostu na Špičatý kámen (mapy.cz)

Délka trasy 1 km / 30 min.

text převzat a upraven z webu Slavkovský les.

Délka 1 km / 20 min.

Z amfiteátru vede romantická stezka po pravém břehu řeky Ohře. Na trase je proražen průchod Kolowratskou skálou (1819). Nad vchodem vykukuje pruhované prasátko, místními nazývané Zepras. Ochoz skály je oblíbenou vyhlídkou na město. Přes houpací lávku lze přejít řeku do Zahradní ulice a odtud vystoupat na několika místech městského opevnění zpět na náměstí.

Délka 1,2 km / 30 min.

Lesní stezka nad silnicí se třemi vyhlídkovými místy. Z altánů a otevřené vyhlídky lze spatřit úchvatné panorama města. Na trase je na skále umístěna pamětní deska na počest archeologa Antona Gnirse a jeho dcery Anny.

Délka 6,5 km / 1,5 hod.

Přístupná pro pěší, cyklisty, vodáky.

Národní přírodní památka Jan Svatoš. Žulové skalní město, nazývané podle místní pověsti Zkamenělý svatební průvod. Od 19. století oblíbené výletní místo. V místě 2 restaurace, visutá dřevěná lávka a přírodní rodinný areál Dětský ráj.