Město Loket

Vyhlídková plavba lodí na řece Ohři pod hradem Loket

Vyhlídková plavba lodí na řece Ohři pod hradem Loket

+420 728 468 068

provozní doba:

• V.–IX. So–Ne, svátek 11:00–17:00

• VII.–VIII. Út–St a Pá–Ne 13:00–17:00

vstupné: dospělí 50 Kč / děti 25 Kč

rodina (2+2) 120 Kč

Okružní plavba nabízí nevšední zážitek a prohlídku historického města z paluby. Plavba se koná pouze za příznivých povětrnostních podmínek a stavu vodní hladiny. Délka plavby cca 25 minut. Minimální počet cestujících 5 osob, maximální počet 11 osob na okruh.

Přečíst »25.7.2019

Loketské vyhlídky a vycházky

Loketské vyhlídky a vycházky

Svatošské skály

Délka 6,5 km / 1,5 hod.

Přístupná pro pěší, cyklisty, vodáky.

Národní přírodní památka Jan Svatoš. Žulové skalní město, nazývané podle místní pověsti Zkamenělý svatební průvod. Od 19. století oblíbené výletní místo. V místě 2 restaurace, visutá dřevěná lávka a přírodní rodinný areál Dětský ráj.

 

Loketské vyhlídky

Délka 1,2 km / 30 min.

Lesní stezka nad silnicí se třemi vyhlídkovými místy. Z altánů a otevřené vyhlídky lze spatřit úchvatné panorama města. Na trase je na skále umístěna pamětní deska na počest archeologa Antona Gnirse a jeho dcery Anny.

 

Romantická procházka

podél řeky Ohře

Délka 1 km / 20 min.

Z amfiteátru vede romantická stezka po pravém břehu řeky Ohře. Na trase je proražen průchod Kolowratskou skálou (1819). Nad vchodem vykukuje pruhované prasátko, místními nazývané Zepras. Ochoz skály je oblíbenou vyhlídkou na město. Přes houpací lávku lze přejít řeku do Zahradní ulice a odtud vystoupat na několika místech městského opevnění zpět na náměstí.

 

Špičatý kámen a Šibeniční vrch

Délka 3 km / 45 min.

Vycházkový okruh s pěknými výhledy na město vede po lesní pěšině z místa, kde se dříve nacházel kostel sv. Jana Křtitele a hřbitov. Po poměrně strmém stoupání (500 m) dojdete ke skalnímu útvaru se železným křížem, zvaném Špičatý kámen. Výstup pokračuje až na Šibeniční vrch, kde stávala ještě v 18. století šibenice. Kolem vysílače lze dojít k motokrosovému areálu a odtud po chodníku zpět do města.

Přečíst »25.7.2019

Lanový park Loket

Lanový park Loket

Park pod hlavním mostem

+ 420 775 210 751 / honza.hala@seznam.cz

www.lanopark.cz

Lanový park Loket

otevírací doba:

V.–VI., XI.–X. So–Ne 13:00–17:00

VII.–VIII. Út–Ne 10:00–19:00 (Po zavřeno)

základní vstupné: malý okruh 100 Kč / velký okruh 170 Kč

Lanový park v korunách stromů. Celkem 18 překážek – pavučina, pražce visící, himálajský a barmský most, kladina, vzdušné zámky, síťová lávka, svislé klády, sestupová lanovka a další je nainstalováno ve výšce od 5 do 12 m s celkovou délkou téměř 300 m.

Přečíst »25.7.2019

Svatošské skály u Lokte

Svatošské skály u Lokte

Svatošské skály jsou Národní přírodní památka v okrese Karlovy Vary, vyhlášená v roce 1933. Důvodem ochrany jsou geomorfologicky ojedinělé žulové skalní tvary na levém břehu Ohře s fragmenty reliktních borů a s výskytem vzácných či ohrožených druhů rostlin a živočichů. Území národní přírodní památky je součástí Evropsky významné lokality Kaňon Ohře zahrnuté do soustavy Natura 2000. Péčí o území je pověřena správa CHKO Slavkovský les.

Skály jsou pojmenovány podle Jana Svatoše, se kterým je spojeno několik lidových pověstí. Jedna z nich vypráví, že u "skalního útvaru" se jedna o svatební průvod, který nechal ďáblem zkamenět Jan Svatoš (Hans Heiling), protože si krásná Eliška, o níž se ucházel, chtěla vzít jiného. Známější pověst vypráví o tom, že se jedná o svatební průvod Jana Svatoše, který nechala změnit v kámen vodní víla z Ohře, protože Svatoš porušil svůj slib, že se nikdy neožení. Ten slib jí dal Jan Svatoš za protislužbu, že ho víla zasvětí do černé magie. Zamiloval se však do pozemské dívky a mělo dojít ke svatbě. Nedodržení jeho slibu odnesli spolu s ním ve svatební den i ostatní svatebčané, a všichni kletbou víly do jednoho zkameněli.[7] Až padesátimetrové žulové bloky skal tak mají svá jména: Nevěsta, Ženich, Páter, Muzikanti, Tchýně, Tchán, Svědkové a Zámek. Místo inspirovalo mnoho významných osobností, mimo jiné i zakladatele psychoanalýzy Sigmunda Freuda. Tomu se o Svatoššských skalách zdál sen, který popsal v pojednání Sen o Svatošských skalách.[8]

Mezi umělce, které toto místo inspirovalo, se řadí také J. W. Goethe. Ten při svých léčebných pobytech v Karlových Varech v letech 1785–1823 toto místo, které mu učarovalo, opakovaně navštívil. Stará lidová pověst o Hansi Heilingovi, který s říční vílou vyměnil vlastní život i život své milé za tajemství černého umění, byla pravděpodobně jedním z mnoha inspiračních zdrojů Goethova monumentálního díla o Faustovi, na kterém pracoval celý život.[9] Jedné z návštěv Goetha, kterou popsal ve svém cestovním deníku 6. července 1808, je věnována pamětní deska, umístěná na hostinci „Jan Svatoš“ na opačném břehu Ohře. Slavnostní odhalení pamětní desky se uskutečnilo 27. září 2014. Pamětní deska byla zhotovena nejdeckým výtvarníkem Heřmanem Koubou v rámci projektu „Obnova pamětních desek připomínajících návštěvy Johanna Wolfganga Goetha v Karlovarském kraji“.

Další osobností, která pravidelně navštěvovala Svatošské skály byl i Vilém Mrštík. Ve své básni Ohře, opěvuje nádheru zdejšího kraje, místní přírody a zmiňuje se i o Svatošovi.[10]

Svatošské skály jsou hojně navštěvovány turisty a vodáky, nabízejí i podmínky pro horolezectví. Horolezectví je regulováno dostačujícími pravidly. Skalní město leží na cyklostezce z Karlových Varů do Lokte, po které prochází páteřní cyklotrasa č. 204. Lokalita je přístupná pro pěší, cykloturisty a vodáky. Turisticky značené stezky vycházejí z Lokte, Doubí (modrá) a Cihelen (žlutá). Národní přírodní památkou prochází naučná stezka Doubí – Svatošské skály.

Zdroj Wikipedie

https://cs.wikipedia.org/wiki/Svato%C5%A1sk%C3%A9_sk%C3%A1ly

Přečíst »25.7.2019

Loketské městské hradby

Loketské městské hradby

Krásné procházky po městských opevnění v Lokti.

Městské opevnění v Lokti je částečně dochované středověké opevnění v Lokti v okrese Sokolov v Karlovarském kraji. Od roku 1958 je opevnění chráněno jako kulturní památka České republiky.


https://mapy.cz/zakladni?x=12.7554043&y=50.1855375&z=17&gallery=1&source=base&id=2136714&fbclid=IwAR16EjzX4a1IpcUgUQDEdCajvzvx54v6Bj-jTguPmKpjItYxyo4u2kGFHrw


Historie
Město Loket se nachází na temeni ostrožny v ohybu řeky Ohře, která zde vytváří hluboce zařízlé údolí do žulového masívu. Nejpozději ve druhé polovině 12. století vznikl na nejvyšším místě románský hrad s rotundou. Kolem roku 1240 bylo podhradí přeměněno na opevněné královské město. Další vývoj města, zejména za vlády Přemysla Otakara II., je spojen s německou kolonizací. V souvislosti s kolonizací zavedl Přemysl Otakar II. manský systém. Existence loketských předměstí je doložena roku 1308, kdy byl Loket již uváděn jako město. Starší opevnění bylo zdokonalováno. V letech 1434 až 1547 byl Loket zastaven Šlikům a město s výjimkou severní strany obklopilo parkánové opevnění s mohutnými dělostřeleckými baštami a nakonec byla postavena hlavní městská brána. K dalšímu posílení fortifikace došlo během třicetileté války. Roku 1663 se stal Loket pevnostním městem a tento status však město ztratilo koncem 18. století. Části opevnění byly postupně zbourány, roku 1835 zanikla podstatná část pevnostního systému hlavní městské brány. V roce 1840 došlo k rozhodnutí o rozprodeji městského opevnění. Teprve v letech 1970 až 1990 se opravily zachované části opevnění. Po dokončení oprav se staly městské hradby zajímavým cílem turistů po západním, jižním a východním obvodu města.
Architektura

Původně gotické městské opevnění s pozdějšími úpravami sestávalo z několika obranných prvků, z nichž každý měl svoji specifickou funkci. Nejrozsáhlejší byla hlavní hradební zeď, obepínající téměř celé město. Její přesná výška je neznámá, ze starších vyobrazení se odhaduje, že místy dosahovala až 5 metrů. Silná zeď byla postavena z lomového kamene v šířce přibližně 1,5 metru. Její koruna byla opatřena cimbuřím a z vnitřní strany dřevěnými ochozy, krytými šindelovými střechami. Hlavní hradební zeď byla z vnější strany chráněna parkánovou zdí. Významnými obrannými prvky, součásti hradeb, byly podkovovité bašty opatřené střílnovými okny. Z původních osmi bašt se dochovaly čtyři, z toho jediná bašta se zachovala úplná, ostatní jen zčásti. Nejdůležitější částí opevnění byla hlavní brána, která byla ale roku 1836 stržena.
Věže

Nejvyššími prvky středověkého fortifikačního systému byly věže, z nichž se dochovaly jen dvě. Vyšší a mohutnější hranolová věž se nazývá Černá věž. Kdysi byla součástí někdejší Dolní brány ve východní části historické městské zástavby, dříve nazývané Dolní hrad, jehož podoba se dochovala na několika vyobrazeních. Spolu s pevnosti, střežila hlavní přístup do města. Pojmenování Černá věž je však novodobé, odvozené od vzhledu, který získala po opravě v první polovině 20. století. Věž je zděná z lomového kamene, nároží je zpevněné pravidelnými kvádry. K západní straně je připojen schodištní přístavek. Okna věže jsou obdélná, některá z nich jsou střílnová, střecha je přilbová s nástavcem ukončeným lucernou. V období baroka byl postaven schodišťový přístavek, kterým se vstupuje do věže. Do té doby se zřejmě do věže vstupovalo z ochozu přilehlé hradby. Věž je v letním období přístupná a jejím vnitřkem prochází točité schodiště do druhého patra.

Druhou dochovanou věží je Robičská věž. Nachází se v jižní části opevnění, kde spojovala město se stejnojmenným předměstím. Je rovněž zděná z lomového kamene, v dolní části s nárožními tesanými kvádry. V horní části se nacházejí nad sebou segmentem zaklenutá okna. Střecha je stanová s konkávně prolomenými hřebeny. Zvláštností věže je na konzolách vysazený prevét v nejvyšším podlaží věže. Zdroj Wikipedie

Přečíst »25.7.2019

Tajemná hora Krudum

Tajemná hora Krudum

Nejzajímavější a nejnavštěvovanější horou Slavkovského lesa je Krudum. Hora vysoká 838 m. n. m. byla již v dávnověku nazývána nejkrásnějším místem Slavkovského lesa, tehdy však ještě nazývaného Císařský les. Odpradávna nesla hrdě své původní jméno – Krudum, které jí dali dávní obyvatelé těchto končin. Při jeho vyslovení se člověka dotkne závan tajemna, tušení záhadných sil a skrytých postav. V průběhu historie se její jméno mnohokrát změnilo – Kudrum, Krutam, Chrudum, Grutum, Krutum, Gruthum, Crudin, Crudum, Grutam. Také během posledních padesáti let jsme zaznamenali pokus o jeho změnu. Došlo k tomu v období normalizace oblasti Sudet po poslední válce a odsunu původních obyvatel.
Některá místa v našem okolí neměla do konce II.světové války česká jména, ale nesla si pouze ta původní, vytvořená německým obyvatelstvem. To byl případ například města Krásna – Schönefeld, či Pramenů – Sangenberg a mnoha dalších. Proto tehdejší správní komise národních výborů, tvořené občany nově příchozích obyvatel z vnitrozemí, po odsunu původních obyvatel místům nově přidělovaly názvy české. Mnohdy se jména dlouho hledala a procházela vývojem - tak např. Krásno /německy Schönfeld/ se postupně jmenovalo – Krásný les, Krásné pole, než se stalo Krásnem. Stejně tak byla přejmenována i jiná místa. Některá dostala jména přeložená do češtiny například - Kirchenbirk - Kostelní bříza.

Zdroj a více zde: https://www.slavkovsky-les.cz/tajemna-hora-krudum

Přečíst »26.7.2019

Kempfova rozhledna na Krudumu

Kempfova rozhledna na Krudumu

Krudum je rozhledna nacházející se na jihovýchodním vrcholu (kóta 835 m n. m.) hory Krudum (někdy též Chrudim) (kóta 838 m n. m.) ve Slavkovském leseKarlovarském kraji, v okrese Sokolov. Rozhledna je volně přístupná po celý rok. Výška vyhlídkového ochozu nad zemí je 29,5 m, nadmořská výška vyhlídkového ochozu je 864,9 m.

 

Na místě dnešní rozhledny stála 20 metrů vysoká kamenná hranolová rozhledna. Její stavbu inicioval místní rodák Andreas Kempf (22. 1. 1865 – 2. 5. 1929), významná osobnost karlovarského regionu. Otevření rozhledny 11. září 1932 se však Andreas Kempf nedožil. Ta však až do jejího zániku nesla jeho jméno „Kempfova věž“.[2][3] Rozhledna byla velmi populární, ale její sláva trvala jen do konce II. světové války. Po odsunu původního obyvatelstva rozhledna postupně pustla a rozpadala se. Zchátralou rozhlednu převzal Státní statek Rovná, který ji v roce 1981 nechal srovnat se zemí. Na původním místě zbyla jen hromada kamení.[4]

Zbořeniště původní kamenné rozhledny (rok 2007)

V roce 2001 vznikla obecně prospěšná společnost Krudum, která se snažila o opětovném postavení původní rozhledny. Pro nedostatek financí však od původního záměru sešlo. V roce 2005 přišel s požadavkem Český telekomunikační úřad, který si vrch Krudum vytipoval jako jednu z mála vhodných lokalit pro umístění stožáru a stanice ke kontrole využívání rádiových kmitočtů – “Automatizovaný systém monitorování kmitočtového spektra“. Došlo k jednání s vlastníkem, společností Loketské městské lesy. Vlastník společnosti, kterým je město Loket, přišel s návrhem, jak využít stavbu stožáru monitorovací stanice i jako rozhlednu. Došlo k dohodě a tak vznikla vysoká štíhlá rozhledna s vyhlídkovou plošinou a přístupovým schodištěm. Město Loket zajišťovalo výstavbu rozhledny po organizační stránce, na financování se podílely i další subjekty např. město Sokolov, Sokolovská uhelná, a. s., město Krásno, město Horní Slavkov, Karlovarský kraj, KMK Granit, a. s. i město Loket. Slavnostní otevření nové rozhledny se uskutečnilo 15. 10. 2008. Součástí je i technologický kontejner v oploceném areálu u rozhledny. Vlastníkem je Český telekomunikační úřad, správcem a provozovatelem rozhledny je společnost Loketské městské lesy.[1]

Zdroj Wikipedie

Přečíst »26.7.2019

Kostel svatého Mikuláše

Kostel svatého Mikuláše


Kdy byl kostel založen stále ještě přesně nevíme, ani se to pravděpodobně nikdy nedovíme. Zachovala se však listina z r. 1253, v níž jej – již existující – předal král Václav I. Řádu křížovníků s červenou hvězdou v Lokti. Společně s ním předal dva další kostely v loketském panství - sv. Jana Křtitele /Baptisty/ a sv. Wolfganga. První stál pod strání na cestě směrem k řece Ohři naproti loketské porcelánce /roku 1853 byl zbourán a postaven nový v novorománském slohu/, druhý se rozkládal na sever od města u starého hřbitova na skalní plošině nad městem. Za třicetileté války byl při obležení města zbořen a na jeho místě postavená jednoduchá kaple. Ani lokalizace kostela sv. Mikuláše není v listině upřesněna, takže se z ní nedala určit. Období funkčnosti kostela je odhadována do poloviny 15. století. Po této době se již o něm hovoří jako o pustém a zaniklém, či jako o troskách.

Více zde: https://www.slavkovsky-les.cz/zajimava-mista-slavkovskeho-lesa/kostel-svateho-mikulase

Přečíst »26.7.2019
Město Loket

Vítejte ve městě plném historie, kultury a cestovního ruchu.

Více informací ...
 
Karlovartský krajŽivý kraj