Město Loket

KARL HERMANN FRANK

KARL HERMANN FRANK

Jedním z exponentů sil, které vyvolaly největší konflikt v dějinách lidstva - druhou světovou válku, byl i bývalý Ioketský knihkupec Karl Hermann Frank a proto o něm několik slov. Vždyť k historii patří i její stinné stránky a tak tedy žádní básníci, vědci, malíři, hudebníci či lékaři, ale čtete o zločinci-dokonce válečném, o vrahovi, dokonce masovém.

Karl Hermann Frank se narodil 24. ledna 1898 v Karlových Varech jako syn učitele obecné školy, který patřil mezi starousedlíky, někteří Frankovi předkové prý zde žili již před třicetiletou válkou.

Karl Hermann v Karlových Varech absolvoval gymnázium, maturoval v roce 1916 a poté se nechal zapsat jako posluchač právnické fakulty univerzity v Praze, ale v letech 1918-1920 byt zaměstnán jako úředník železáren ve Vítkovicích, v letech 1921 až 1923 byl úředníkem duchcovsko - podmokelské dráhy. V pětadvaceti letech se pro účely získání živnostenského listu vyučil knihkupcem a to u firmy Erich Mathes v saském Hartensteinu. Zde později pracoval jako zaměstnanec a ještě později byl společníkem této firmy.

V roce 1925 se oženil, toto prvé manželství, které trvalo patnáct let, přineslo dvě děti, ale nevydařilo se. Později se Frank oženil znovu. Samostatné knihkupectví zřídil v Lokti v roce 1926 a působil zde do roku 1932, kdy se odstěhoval do Karlových Var. Tam provozoval knihkupectví dále, ale v roce 1934 je postoupil Sudetoněmecké straně (SdP-Sudetendeutsche Partei).

Po nástupu Adolfa Hitlera k moci v roce 1933 vzrostly v ČR radikální nacionálně -socialistické tendence a Frank, kterého tento názor ovládl jíž dříve, se politice věnoval stále více, až jej pohltila zcela a věnoval se jí výhradně. 1.října 1933 předstoupil Frank před veřejnost s prohlášením, které vyzývalo k sjednocení všech Němců v Československé republice. V parlamentních volbách v květnu 1985 získala SdP nejvíce ze všech odevzdaných hlasů v ČR – 15, 2 % a podle počtu mandátů 44 se stala druhou největší stranou v republice po straně agrární, ta získala 14, 3 % hlasů, ale měla o jeden mandát více než SdP.

Frank se stal předsedou parlamentního klubu SdP a jeho politická hvězda stoupala. V roce 1936 se v Chebu konal sjezd SdP a její zakladatel a vůdce Konrád Henlein s Frankem spolupracoval stále těsněji a ten jej velmi často zastupoval, od roku 1931 oficiálně. Frankovy politické zásluhy byly náležitě oceněny, doprovázel samotného Hitlera, ktery 15. března 1939 přijel do Prahy a v právě vzniklém protektorátu byl jmenován státním tajemníkem. Často byl v protektorátu fakticky první osobou, zejména po smrti Heydrichově. 20. srpna 1943 byl Hitlerovým výnosem jmenován ministrem Protektorátu Čechy a Morava v hodnosti říšského ministra. Protektor Daluege funkci vykonával většinou pouze formálně a tak byl Frank stále osobou číslo jedna. Neustále se snažil o úplnou germanizaci Čech a Moravy a vysloužil si označení kat českého národa. Například na Hitlerův příkaz řídil likvidaci a vyvraždění Lidic. Je odhadováno, že byl přímo zodpovědný za smrt asi 150 tisíc lidí. Že byl zatčen generál Eliáš bylo jeho osobní zásluhou. Projevoval nenávist zejména k inteligenci, v březnu 1943 připravoval "řešení české otázky", k realizaci jeho plánů pro vývoj války nedošlo. Ještě 2. května 1945 bylo na jeho přímý příkaz popraveno 56 lidí.

Konec války se blížil a s ní konec Frankovy politické kariéry. 4. května 1945 se vrátil z Flensburgu, kde jednal s Hitlerovým nástupcem admirálem Dönitzem, do Prahy. Byl vybaven plnými mocemi pro předání správy české straně. Jak měla být věc provedena, záleželo jen na Frankovi samém, říšská vláda již o poměrech v protektorátu neměla přehled.

Frank však v noci z 8. na 9. května 1945 odjel z Prahy směrem k Plzni, v Rokycanech byl poznán a zadržen a 9. května večer byl v Plzni podroben prvým výslechům ze strany amerických důstojníků. 26. května je ve Wiesbadenu mezi zajatými nacistickými generály a o dva dny později jej započali vyslýchat za přítomnosti amerických důstojníků důstojníci čs. justiční služby.

Trvalo nějaký čas, než generál Eisenhower vyhověl československé žádosti o vydání. Byla stanovena podmínka, že v případě rozsudku smrti musí být výkon rozsudku odkládán tak dlouho, až vojenský tribunál v Norimberku nebude potřebovat případných Frankových svědectví.

Do Prahy se tedy Frank navrátil jako vězeň 7. srpna 1945 a ocitl se ve věznici na Pankráci.

Soudní proces, který je podrobně popsán v odborné literatuře, skončil až 22. května 1946. Byl uložen trest smrti. Obhájce ex offo požádal prezidenta Beneše o milost a ta byla zamítnuta. Frank sepsal několik dopisů na rozloučenou a poté byl oběšen. 22. května 1946 ve 13:37 hodin ohlásil soudní lékař předsedovi soudu konstatování smrti.

Jako politik tedy Frank skončil neslavně.

Vrátím se však o několik let dříve, abychom viděli, jak si počínal jako knihkupec a nakladatel v Lokti.

Malé knihkupectví Frank zřídil v Lokti v roce 1926 a nazval je honosně Dům pro knihu a umění Chebska (Egerlandhaus für Buch und Kunst). Bylo umístěno v domě č.p. 31, dnes je zde zelenina U Baslů. Později přesídlil do domu č.p. 108, tady je nyní vinárna hotelu Bílý kůň. Tehdy ovšem tento dům s hotelem spojen nebyl, tehdejší vzhled je trochu patrný z fotografie, která je v knize Loket autorů Kašičky a Nechvátala a to na straně 116.

Byt měl pan knihkupec snad nejprve v domě č.p. 223 v Zahradní ulici (dnešní sídlo městské Policie), později prý bydlil v jednom z dnes již zbořených domů v místě autobusových zastávek u benzinové pumpy.

Obchod vedl Frank ze začátku krátce se společníkem, kterým byl úředník a dřevorytec Adam Kraft z Wildštejna. Frank vydával knihy regionálního významu, což byla dobrá myšlenka. Jako karlovarský rodák asi věděl, jaký význam měla malá karlovarská nakladatelství, která především pro lázeňské hosty vydávala průvodce, pohlednice, grafiky a podobné věci.

Obchod však neprosperoval, naopak Frank, který se se společníkem brzy rozešel, neustále dlužil tiskárnám, bernímu úřadu a městem Loket, majitelem elektrárny, byl žalován pro nezaplacené úhrady elektrického proudu. Potíže řešil půjčkami a jeho mladší bratr Ernst, redaktor novin Karlsbader Tageszeitung, mu prý způsob hospodaření často, ale marně vytýkal.

Ernst prý napsal a v pozdějších letech vydal o bratrovi knihu vzpomínek, dále je Ernst Frank autorem brožurky o vztahu J. W. Goetha k Lokti a okolí, kterou Karl Hermann vydal v Lokti v roce 1932. Dále vydal K. H. Frank například pro spolek cestovního ruchu v Lokti Průvodce Loktem a sám vypracoval kapitoly o fauně v okolní přírodě a výčet význačných návštěvníků Lokte. Ve Frankově obchodě byly samozřejmě pohlednice a z jím vydaných věcí zmiňme ještě alespoň soubor reprodukcí fotografií města s úvodem Ernsta Franka.

V roce 1932 byl ke stému výročí úmrtí J. W. Goetha v Lokti básníkovi odhalen pomník. Karl Hermann byl činný ve spolku pro jeho postavení.

Soudě podle těchto Frankových aktivit by mohl vzniknout mylný dojem, že Frank, který tehdy již zcela nepokrytě plul v nacistických vodách, byl jakousi oficiální vůdčí osobností kultury a umění v Lokti. Svědectví seriózních pamětníků však vypovídají o tom, že pro část veřejnosti byl vedoucí politického školení při loketském tělocvičném spolku osobou spíše nedůvěryhodnou.

Podnikání v Lokti Frank ukončil v roce 1932, firma zanikla vyrovnáním a téhož roku se Frank vrátil do Karlových Var.

Na rozdíl od kariéry politické, která světu přinesla jen zlo a utrpení, snad tedy po Frankovi knihkupci (mimochodem byl prý velmi silný kuřák) zbylo alespoň něco málo pozitivního.

Město Loket

Vítejte ve městě plném historie, kultury a cestovního ruchu.

Více informací ...
 
Karlovartský krajŽivý kraj